Jedna z našich nejstarších věcí se původně jmenovala Muž s hedvábnou maskou, dle tvrzení historiků byla totiž maska látková a teprve legenda ji změnila na železnou. Text písně se schvalovací komisi tehdy jevil jako nezávadný, přesto si soudruh neodpustil poznámku, že bychom se neměli zabývat historií Francie, ale že přece máme tu naši, tak inspirativní a pestrou. Nahráli jsme ji při našem prvním pobytu ve studiu (1987) a hned zařadili do playlistu, ale paradoxně se spíše stala hitem mejdanů na vysokoškolských kolejích, kde jsem ji hrával na dvanáctistrunku s doprovodem houslí, které vytvářely harmonie. Znělo to skvěle. Usměvný je i fakt, že se tam tenkrát chlastalo z finančních důvodů především dezertní víno (čůčo) a do toho sborově zpíval rým: ochutnává z nejlepších vín / snad se smířil s osudem svým.
 Možná jsem ztrácel čas byla napsaná na naši první desku Charon (2016) na poslední chvíli a rovnou byl k ní natočen i klip, který režíroval mág filmových horrorů Lukáš Bulava, jenž se nemohl ubránit pokušení a použil i prvky ze svého oblíbeného žánru.

První singl kapely, dnes už patří k velkým sběratelským raritám