Havran

V půlnoci temné u pohaslých svící
je ticho a klid jen v dálce zní chór
to andělé unyle zpívají k polnici
docela vlídně hladí ten sbor

Naráz tou nocí míhá se kontura
černý jak eben havraní tvor
pohledem chmurným bodá mě do týla
nechvalně známý pták Nevermore

Já opilý na stole šest láhví od vína
se mnou je havran a v dálce zní chór
na přání býti s tou co byla jediná
"Nikdy víc" odpoví ten havran Nevermore

Havran, ó běda nám
Havran, ó běda nám

Oheň co hořel jsem zas jednou zaplane
odešla na věčnost - život na polovic
znovu ji spatřím a nevěřím havrane
že jak tady skončím nebude nic

Ať jsi z nebe
nebo pekel
proklínám tě
mene tekel!